| |
SIBIŘSKÝ
ŠAMANISMUS
 V
posledním desetiletí se role šamana vlivem sílící turistiky po území
Ruské federace změnila - šaman se stal jakýmsi "nárazníkem mezi
kulturami". Pouze on se totiž dokáže prodrat balastem nejrůznějších
motivací, s nimiž turisté a rozmanití návštěvníci na tato odlehlá místa
přijíždějí. A šamani také jako první reagují na to, co nového a prospěšného
mezietnická a mezikulturní setkání přinášejí.
Vedle obřadů, které se dělají výhradně na žádost cizinců, kterých navštěvuje
tuto jihosibiřskou republiku stále větší množství, byly obnoveny obřady, jež
se už dávno přestaly dělat a na tuvinskou tradici skutečně navazují. Patří
k nim rituály každoročního svěcení pramenů, stromů, očišťování bytů, domů a
automobilů, ale i léčitelská praxe a pohřební obřadnost.
Pro národně-osvobozenecké cíle mají význam zejména rituály svěcení stromu a
pramenů, ale pro běžné Tuvince jsou důležité především pohřby. Navíc síla smrti
a úcta ke konečnosti lidského života vytváří jakýsi ochranný háv, který zabraňuje
zneužití tohoto rodinného obřadu, při němž je přítomnost šamana naprosto nezbytná:
sedmého dne umožňuje rodině jako prostředník mezi duchovním a lidským světem
kontakt s duchem zemřelého a čtyřicátý devátý den ho pak odvádí do říše mrtvých.
|
