| |
O „šamanském dubu“ nedaleko městyse Škvorec psali, naposledy to bylo o oslavách zimního slunovratu. Dub vysvětil loňského léta sibiřský šaman Očur-oolovič a mnozí z vás si již na něj byli přivázat stuhu nebo jiný ozdobný předmět. Tentokráte bychom vás k němu rádi pozvali na vaše první soukromé oslavení jara a vytvoření panenek pro štěstí. Co je to za zvláštní zvyk?
 V některých státech jen o pár kroků od nás na jih je březen měsícem prvních jarních svátků, jichž se nijak nedotklo křesťanství a které se zachovaly ve své původní podobě. Začínají již 1. března, mají nejrozmanitější projevy a nezanikly ani díky expanzi křesťanství. Přivazování panenek na stromy je velmi oblíbené například v Bulharsku. Svátek se zde nazývá Baba Marta, kdy „baba“ znamená „babička“ a „Marta“ pochází od slova „mart“ – „březen“. Panenky z vlny, nejčastěji červená a bílá, představují muže a ženu a jsou oslavou jejich plodnosti. Dávají se blízkým lidem pro štěstí a zdraví (proti „zlým očím“, uhranutí) nebo se zavěšují na stromy. Když mladí manželé uvidí někde čápa, spěchají panenky pověsit na pučící nebo již kvetoucí strom, aby si pojistili, že se jim v brzké době narodí děťátko. Podobné varianty panenek najdeme touto dobou také voblastech, kde žijí Rumuni, Daco-Rumuni nebo Arumuni. Setkáme se s nimi v Rumunsku (svátek Mărţişor), Moldavě, Albánii, ale i v Itálii. Bývají obvykle z bílé a červené vlny či příze, jsou známé i varianty bílá – modrá nebo bílá – černá. Někdy jsou panenky jenom  symbolické, jindy mají podobu dvou dvoubarevných střapečků nebo šňůrek.
 Rádi bychom tento zvyk zavedli i u nás a strom nedaleko sochy sv. Donáta v polích za Škvorcem je k tomu ideálním místem. Jeho koruna je již obsypaná pentličkami a panenkám to mezi nimi bude jistě slušet. Vytvořit panenky je velmi snadné. Vezmeme si klubíčko a nějakou menší knížku, kterou začneme omotávat. Namotáme tlustý proužek, který pak na jednomkonci pevně svážeme a na druhém rozstřihneme. Získáme tak „střapeček“, u něhož uděláme převázáním „hlavu“. Střapeček si poté rozdělíme: ze slabší části vytvoříme ruce, ze silnější tělo. Ruce zkrátíme a svážeme a zbude nám „sukýnka“. Tu si pak můžeme rozdělit: kouskem vlny oddělíme  tělo a u panáčka vytvoříme nohy. Pokud se vám panenky nedaří, můžete zůstat i u dvoubarevných střapečků. Pokud si uděláte dvoubarevné šňůrky, zavěste je na strom nebo je noste začátkem jara na zápěstí. Panenky nebo střapce přivažte na zahradě či někde venku na větev stromu, nebo při své březnové či dubnové procházce (o Velikonocích) mezi poli na „šamanský strom“ u sv. Donáta do společnosti dalších ozdůbek. Strom najdete snadno: za hřbitovem veŠkvorci vede polní cesta alejí, která se po kilometru stočí doprava. Zhruba po 200 m za zatáčkou se po vaší levici vynoří čtyři staleté lípy se sochou sv. Donáta uprostřed a opentlený dub se nachází naproti nim. Tak šťastné blížící se jaro!
11.3.2010 Pavlína Brzáková
Příště: Ochranné panenky |
